Reference klientů
Plaveme v tom spolu
Začali jsme chodit do brněnského Plaváčku, když naší Chany byly 2 roky. Chany plave od 5 měsíců. Dostali jsme na Plaváček reference, protože jsem měla pocit, že naše holčička se neposouvá v předchozím kroužku plavání. Hned od první lekce, a to nepřeháním, si Chany zamilovala potápění. Měli jsme několik kurzů s Plaváčkem, včetně letního intenzivního. Absolvovali jsme plavání s několika instruktorkami, mám pocit, že poznám snad všechny plavačky. Jsou absolutně všechny fantastické, žádné nuceni do ničeho, co dítě nebo maminka nechce. Několikrát se mi stalo, že se mi nechtělo potápět, nebo že Chany nechtěla něco dělat, co se procvičovalo, ani u jedné plavačky se mi nestalo, že by nás do něčeho nutili. Naopak, Chany se naučila správně pod vodou dýchat, krásně skákat šipky, miluje vodu a skákání do vody (až ji to závidím) a krásně pod vodou plave prsa, které se naučila sama - ani netuším jak. Takže za mne obrovské dík Plaváčku a za to, že tady opravdu jsou, i když to není s námi maminami ve vodě vždy lehké. Doporučuji všem maminkám, aby se nebáli do toho jít. Když se dítě nechce potápět, tak ho nenuťte, ukažte mu, že vám se nic nestane, když se potopíte, to nás naučili v Plaváčku, u nás to je teď naopak, Chany učí mne, že se můžu potopit a že je to sranda ve vodě. Ale že když nechci, tak nemusím, ale je to teda perfektní zábava skákat a plavat ve vodě. Přeji Plaváčku mnoho šťastných dětí a spokojené rodiče.
Krásný den, ráda bych napsala i já své pocity z prvního (a určitě ne posledního) pobytu s Plaváčkem. Na pobyt v Hartmanicích jsem byla s dcerou přihlášená už dlouho, pak začala šikana Plaváčku na sociálních sítích a já si říkala zda jet, nejet. Naštěstí moje kamarádka, která s Plaváčkem plave se zaručila, že je vše super a tak jsme jeli. A bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem pro dceru mohla udělat. Za ten týden udělala takový pokrok a když poprvé překonala své obavy, byla na sebe tak pyšná jako ještě nikdy. A za to budu Plaváčku, Blance i všem instruktorkám už napořád vděčná. Takže vzkaz pro všechny "nováčky". Nebojte se a udělejte si svůj úsudek, nastavte své hranice a nenechejte sebou manipulovat zamindrákovanými lidmi.
Zdravím, v polovině července, syn měl tehdy 7 měsíců, jsme absolvovali letní intenzivní kurz (5x dopo bazén - sauna - masáž). Byli jsme moc spokojeni, potkali jsme se s laskavým a profesionálním přístupem, v případě, že se mám něco nelíbilo nebo jsme se na aktivitu se synem necítili, nečelili jsme žádnému nátlaku, vše bylo dobrovolné. V sauně byl prostor pro otevřenou diskuzi, otázky, sdílení případných pochybností, ale i popovídání a seznámení se. Se vším jsme byli moc spokojeni (navíc jsem si moc pochvalovala příjemné, pohodové prostředí 4comfortu a bazén se slanou vodou) a zapsali jsme se na podzimní kurz od září. Od té doby se nám z našeho syna stal vodní živel - pobyt ve vodě si moc užívá, plácá ručičkama, raduje se, výská, houká a obecně ve vodním prostředí řečově i motoricky aktivnější. A my, díky kurzu, máme tipy na aktivity, které tam můžeme trénovat. Díky a těšíme se na září!
Skutečné profesní kvality Blanky Kolářové Sudíkové jsem začala vnímat až když se nám narodila třetí dcera se zdravotním postižením. Do té doby mi lekce Plaváčku přinášeli JEN schopnost plavat jako ryba ve vodě, možnost více zjistit, kde jsou mé hranice, kde jsou hranice mých dětí, jak se společně s důvěrou posouvat nejen ve vodě ale i v životě, jak se postavit svým strachům, jak věřit své intuici, jak být spolu a přítomní, jak se spolu radovat a blbnout, jak děti podporovat, jak důvěřovat sobě, svým dětem i ostatním… a asi milion dalších věcí, které lze v Plaváček nalézt, když má člověk oči i srdce otevřené a je na to prostě nastaven. I já mám spousty tlaků na sebe, abych nezpůsobila svým dětem traumata… stejně jako ostatní rodiče milující své děti… i v Plaváčku jsou všichni rodiče, kteří dělají to nejlepší pro své děti. Po narození Aranky jsem díky Blance a jejím zkušenostem objevila i jak vodou léčit oslabené postižené tělíčko. Cvičili jsme tenkrát 5x denně vojtovku, protože na hypotonii nikdo z doktorů a fyzioterapeutů nic jiného nedoporučí, za neustálého řevu, prý je to v pořádku… Trhalo mi to srdce na kousíčky. Přidali jsme k tomu plavání - intenzivně. Chodily jsme do vody skoro denně. Aranka uměla dřív doplavat ke břehu a vylézt na břeh bazénu, než chodit… s úsměvem… dodnes vidím, jak jí voda pomáhá s koordinací, samostatností… uf, velká vděčnost za to, kde jsme dnes. A mně to velmi pomohlo vidět, že často nejvíc, kdo dětem bráníme jsme my rodiče.. místo abychom věřili v jejich schopnosti. Vnímám kritiku našeho přístupu i to, že může být pro někoho bolavý a jsem moc ráda za zpětnou vazbu, vnímán jí a zamýšlím se nad ní. Zároveň cítím potřebu vyjádřit, že jsou tu tací, kterým filozofie Plaváčku dává velký smysl a její pošlapávání je také dost bolavé.
V červenci jsme absolvovali intenzivní kurz plavání v Plaváčku v Brně. Byli jsme velmi spokojení a chystáme se v září pokračovat. Lektorky byly moc hodné, pomáhali podržet miminko, půjčili nám deku. Náš syn nemá rád změny, v cizí prostředí často pláče. V klidu nás nechali se uklidnit, nakojit. Každý den byl lepší. Lektorka Eva se snažila individuálně najít cestu pro každého. Někdo potápění uměl hned, u nás sem byla hodně nervózní já, jiného klučinu stačilo zaujmout hračkami a najednou to šlo. Všichni do 5 dnů udělali obrovské pokroky, bylo to super. Když sem něco potřebovala vysvětlit, Eva mi zavolala. Jinak je vždy prostor na diskuzi a otázky. Plavání je koncipované přesně, jak si představujeme. Chceme, aby nás někdo naučil potápět se a plavat pod vodou. Cachtat na hladině se můžeme i sami bez kurzu. Po plavání následovala sauna a výuka masírování (některá miminka se aktivně neúčastnili masáží a maminky jen poslouchaly). Saunování s mužem máme rádi. Byl to další bonus, že nám konečně někdo vysvětlil, jak s miminkem chodit do sauny. Plus vše probíhá v krásném prostředí ve 4comfort. Už teď se moc těšíme na lektorku Evu a pokračující podzimní kurz!
Chtěli bychom vám moc poděkovat za úžasné chvíle. Dlouho jsme přemýšleli, zda na intenzivní kurz jet. Pak přišlo rozhodování, zda budeme každý den dojíždět a nebo na Božím Daru zůstaneme. Jeli jsme a zůstali a byla to naprosto úžasná dovolená, kterou si chceme co nejdříve zopakovat. Boží Dar máme takový kousek a nejezdíme tam, bylo to úžasné, každý den dopoledne plavání a po obědě procházky, mraky vyžití pro děti a to jsme ani z Božího Daru nevytáhli paty. Příště nás určitě k tomu čekají i další místa v okolí a na to se zase moc těšíme. Seznámili jsme se s novými úžasnými dětmi a rodiči a měli možnost se ještě blíže poznat i s těmi, s kterými se vídáme na kurzu. A co jsme se tam za těch 5 dnů naučili? S miminkem jsme si zopakovali všechno z kurzu a 5tiletá neplavací překonala strach ponořit hlavu pod vodu. Ale HLAVNĚ, po návratu z kurzu nemůžeme ani jednu z holek dostat z vody ven a to je nejvíc, co nám to mohlo přinést. Děkujeme, děkujeme, na Božím Daru to bylo boží, naše plavačky jsou taky boží a těšíme se na podzimní kurzy, už jsme přihlášení.
Do Plaváčku chodíme se synem od jeho jednoho roku. Začínali jsme pobytem a po jeho absolvování jsme se přihlásili na pravidelný kurz v Brně. Od té doby stále plaveme, celkem již dva roky. Vše probíhá v souladu s jeho psychomotorickým vývojem. Syn vodu miluje a kurzy Plaváčku se staly součástí našeho života.
Dcera měla od narození problémy s dýcháním a neustále upadala do bezvědomí, museli jsme ji pokaždé oživovat. Absolvovali jsme všechna možná vyšetření (EEG, EKG, ultrazvuk plic i srdce, spánkovou deprivaci, měření funkce mozku) a nikde nenašli příčinu, proč se to dceři děje. Po každém oživování probíhal maraton vyšetření. Když měla 20 měsíců, dostala jsem se do Plaváčku a začaly jsme plavat. Nikdy jsem nezažila nátlak, poiuze citlivé chování. Díky pravidelnému potápění dcera přestala upadat do bezvědomí a najednou bylo po potížích. Vzhledem k tomu, že sama ráda plavu, potápím se a svého času jsem i závodně plavala, vím, že plavání a potápění zvyšuje kapacitu a funkci plic. Podle lékařů se prostě jen potřebovala naučit pořádně používat plíce a pořádně dýchat. Už je tomu 13 let, dcera je zdravá, nikdy už žádné potíže neměla. A jaký má vztah k vodě po několika kurzech v Plaváčku? Velice pozitivní. Vodu miluje, ráda se potápí a dostat ji z ven z vody je nadlidský úkol. Já osobně mám na Plaváček a lektorky, s kterými jsme byly v kontaktu, jen pozitivní a hezké vzpomínky. A co se týče toho, zda naučit dítě v útlém věku, jak se pohybovat ve vodě a sebezáchraně, tak jsem zastáncem toho, že je to dobré. Znám bohužel více případů, kdy dítě spadlo do vody a nebylo schopné sebemenší sebezáchrany. Názory, že vždycky má být dozor - kolikrát se to souhrou nešťastných náhod a nedá se mluvit o zanedbání péče o dítě. Raději budu rizikům předcházet a učit děti, jak v krizových situacích fungovat, než abych je držela v bublině zdánlivého bezpečí a pak si později v životě nevěděly rady.
Zkušenost s Plaváčkem z pohledu matky a psycholožky: Ráda bych popsala svoji zkušenost s kurzy a prostředím Plaváčku. Můj pohled je specifický v tom, že do bazénu chodí se synem manžel a já se kurzů účastním jako pozorovatel. Díky tomu mám možnost soustředit se nejen na své, ale také na ostatní děti a rodiče. Vzhledem ke své profesi nahlížím na mnohé situace, které v rámci kurzů vznikají, i z psychologického hlediska. Jako matka a klientka Plaváčku jsem hned od úvodní schůzky uvítala vstřícnou a přátelskou atmosféru, která panuje v bazénu i mimo něj. Za dobu, co s Plaváčkem plaveme, jsme zažili sedm lektorek s různými přístupy a osobnostmi. Všechny tyto lektorky s námi vždy jednaly s respektem. Nikdy jsem nebyla svědkem toho, že by ze strany lektorek či kohokoli jiného v Plaváčku byl vyvíjen nátlak na rodiče a děti účastnící se kurzu. První lekce nejsou snadné pro děti ani rodiče. Náš syn zpočátku plakal, prostředí bazénu pro něj bylo nové a největší potíže mu dělala odlišná akustika. Stěžejní pro nás byla zkušenost a vlídnost lektorek, které kurzy vedly. Všemu předcházelo vysvětlení, názorná ukázka bez miminka a pozvolna jsme se mohli začít koupat, potápět a plavat. S lektorkami si je možné popovídat, probrat metody a jednotlivé cviky po lekci v prostoru nad bazénem. Díky této podpoře se mohl manžel se synem pustit do prvních cviků ve vodě bez obav, že by na to byli sami. Už od společného pozdravení se na začátku lekce, přes první ponoření, až po složitější aktivity není rodič ten, kdo dítěti něco provádí, ale ten, kdo cvičí s ním a je mu nablízku při získávání nových zkušeností. I přes počáteční obtíže se manžel nenechal vystrašit prvním pláčem a svým klidem a vhodnou empatickou reakcí pomohl synovi překonat potenciální krizové momenty. Syna tyto zkušenosti nikterak netraumatizovaly ani neohrozily jeho zdravý vývoj. První kurz jsme končili s dítětem, které má plavání v bazénu rádo a na lekce se těší. Z odborného hlediska pozoruji u svého syna posílení důvěry vůči manželovi a prohloubení bezpečné citové vazby. Shodné projevy, které vyjadřují zdravý důvěrný vztah mezi rodičem a dítětem, pozoruji i u ostatních dětí v kurzu. V průběhu kurzu děti s rodiči zažívají mnoho společných radostí, sdílí emoce a vzájemně se na sebe naladí. I v situacích, které jsou pro děti obtížné nebo nové je rodič vždy na blízku, at už pod vodou nebo nad ní a může tak bezprostředně reagovat. Tedy například pokud dítě pláče, rodič ho mazlí a uklidní. Spolu se připravují na jednotlivé aktivity a mohou tak upravit tempo i intenzitu plavání podle potřeb dítěte. Jako psycholog soudím, že kurzy Plaváčku přispívají k rozvoji bezpečné citové vazby u dětí.
Plaváček jsou rozhodně taky lidi. A milujicí a milovaní. ♥️♥️♥️ Je jen zlomeček hluboké práce, kterou děláte a kterou provázíte, především aby děti uměly plavat a neměly strach z vody. Ve skutečnosti je toho mnohem více, co děti, rodiče a rodina jako celek může díky Plaváčku prožít. To se totiž ani popsat nedá, doporučuji všem, koho to volá, jet na pobyt a udělat si vlastní zkušenost. Jako jsme to kdysi udělali my a už jsme Plaváček neopustili.
Já si Plaváček vybrala právě proto, ze se tam hodně potápí. Syn má geneticky syndrom, hypotonii a potřebovala jsem posílit i dýchací svaly. Plavání v Plaváčku nám velmi pomohlo i v rozvoji samostatnosti. Dělám se svým synem spoustu věci, aby se posouval, mnoho terapii nemá evidence base, po kterém někteří často volají, a přesto jsou to metody, které mnoha dětem pomáhají. A je na nás, na rodičích, abychom se rozhodovali, zda je chceme s našimi dětmi podstupovat nebo ne. Pokud mi něco nedává smysl, opustím to, ale neočerňuji, jelikož někomu jinému to naopak muže dávat smysl velký.
Nejstarší syn díky Blance a vodě hýbe rukou bez omezení. Bylo nám po nešetrném porodu sudičkovano, že rukou hýbat nebude v plném rozsahu a bude nakřivo. Hledala jsem před 11 lety cestu, jak mu pomoci a našla. Je z něj rovný jinoch milující vodu. Teď vracím vodě to, co mi dala. Posílám dál moji lásku k vodě s láskou a respektem ke všem, kteří o to stojí. Plaváčku, děkuji za celou naši rodinu.
Já i moje čtyřletá dcera, milujeme Plaváček ❤️❤️❤️ Anička Marie plave v Plaváčku už od šesti měsíců, nebojí se vody. Je to úžasný počin, díky Blance Kolářové Sudíkové.
Naše první dcera začínala plavat v půl roce pod záštitou jiného plavecké společnosti (v předchozím bydlišti nebyla jiná možnost) a plakala. Neskutečně plakala, stejně tak, jako plakala u cvičení Vojtovy metody, kterou potřebovala cvičit. A plakala na každé lekci. Pak přišelo stěhování a do cesty nám vstoupil Plaváček. První lekce a já uvnitř věděla, že tohle je to, co pro svou holčičku, která měla nerovnoměrné osídlení svalů, chci. Jsme s Plaváčkem tři roky, obě dcery plavou samostatně, svalový základ mají skvělý, na pobyty se těší a čerpají ze zážitků během roku. Plavačka nejsem, ale s filozofií Plaváčku souzním a během našich kurzů jsme měli s manželem možnost ozkoušet různé lektorky a nikdy! jsme nenarazili v kurzech nebo na pobytech na nic, kde bychom museli dělat něco, co jsme nechtěli nebo nám nebylo po vůli a na nikoho, kdo by nás do něčeho nutil. Plaváčku díky tobě a Plavačkám naše obě holčičky milují vodu, řádí, skáčou, potápí se, kotoul sem, kotoul tam, šipka, stojka, samy se dál chtějí posouvat, vědí, jak reagovat v nekomfortních situacích (natečení do nosu) s vodou spojených a hlavně jejich sebevědomí a jistota v této oblasti je na vysoké úrovni. Není pro nás s manželem lepší pocit než vidět naše holčičky šťastné ve vodě a já za to Plaváčkovi děkuji!
Náš příběh s Plaváčkem je dlouhý. Začali jsme jezdit s naším autistickým synkem Jonášem ve třech letech. Ze začátku to bylo hodně dilemat, jestli děláme dobře, protože do vody nechtěl a řval. Ale s láskou a s vírou jsme setrvali v postupných krocích. Výsledek: dítě, který absolutně miluje vodu. Plaváček je pro něj něco, na co se těší a je to s ním až k nevydržení, jak pořád se ptá, kdy zase pojedeme. Kdyby Plaváček nebyl, určitě bychom vycouvali a myslím, že Jonáš by byl chudší o tuto důležitou ingredienci do jeho života. Za to vnímám hluboké díky. Pro naší druhou zdravou dceru je Plaváček místo, kde získala krásný vztah k vodě. Miluje se potápět. Cítím i tady velkou vděčnost, že díky Plaváčku získala velmi pozitivní vztah k vodě a ten už neztratí. Chápu, že styl Plaváčku není pro každého. Pro mě je důkazem výsledek. Děti, kteří vodu milují. Z toho pramení můj hluboký vděk a respekt k této metodě.
Plaváček a jeho práci znám skoro od začátku jejich plavání. Jako babička jsem byla postavená před první ukázkou plavání mého vnuka dnes vysokoškoláka doma ve vaně. Po prvním plavání a ukázce jsme z diváků vyloučili dědečka neplavce. Roky šly a já se s plaváním Plaváčku seznamovala na pobytech ale i v různých bazénech svého rodného města kde Plaváček plaval. Nebyly vždy idealní podmínky ale co bylo stoprocentní bylo nasazení Plaváčku a potom rozjařené oči dětí které se nebály díky Plaváčku vody. Po vnukovi přišla vnučka která se stala reprezentativní ukázkou šikovností dětí odchovaných Plaváčkem. Po prázdninách jde na vysokou a voda je pro ni přirozený živel. Když po těch letech se tak zamýšlím nad prací Plaváčku a jejich nasazení a nadšení může to někomu připadat, že to snad ani práce není. Jen ten kdo s nimi prošel ta léta odříkání a kolikrát i upozadění vlastních rodin. Jen ten umí ocenit co lásky a citu tito lidé udělali, aby to v Plaváčku šlapalo. Ano jsem už stará babka ale smekám před Plaváčkem a kdyby jejich snaha za celou jejich existenci znamenala jen jedno dítě zachráněné před utopením, nebyla a nebude ani v budoucnost jejich práce marná. Za svůj dlouhý život jsem mnohokrát zažila, že kdo nic nedělá nic nepokazí a lidé spíš věří zlému slovu a pravdu nehledají. Co je ale v této době jsou sociální sítě kde se i ze slušných lidí stávají vlci bažící po krvi. Není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Přeji všem v Plaváčku mnoho spokojených dětí a rodičů.
Jsem matka a babička, je mi 60 let. Dcery jsem vychovávala intuitivně, dle dnešní doby alternativně. Že jsem šla správnou cestou jsem si uvědomila až na pobytu na plaváčku, kam mě vzaly mé dospělé dcery s vnoučaty. Byl to nádherný týden a ne jeden… Splynutí a souznění s vnoučaty při plavání a potápění je tak nádherné a nezapomenutelné. Za toto moc děkuji Blance a všem lektorkám. Díky Blance jsem se ještě víc naučila používat hlavu, emoce a pocity. A to souznění s dcerami a jejich dětmi je nenahraditelné. Naše děti vodu milují, plavou a to jen díky Plaváčku. Na první pobyt jsme jely s dcerou a stále plačící a nespící tří měsíční vnučkou, z pobytu odjížděla spokojená maminka, babička a spokojené a spící miminko. Zabodovala i kraniosacrální terapie, jak u mě tak u vnučky. Děkujeme!
Můj syn (neurovyvojová porucha) díky Plaváčku dělal od lekce k lekci takové pokroky, které mne doháněly k slzám. Kognitivně motorické pojetí, uvědomování si vlastního těla, relaxovaní, dýchání, to jsou metody které mého syna zpřítomnily v daném okamžiku a zapojili i do sociálního kontaktu. Voda je zázrak a Plaváček je ten, který to umí ukázat, když vnímáte.
S Plaváčkem plavu už přes čtyři roky, od vaničkování staršího, který už plave sám v kurzech. Teď plavu s mladším a totální euforie. Plaváček mi dal hrozně moc, velmi mi pomohl a díky trpělivosti, ochotě a skvělému přístupu se z totálně složené rozebrané matky s panickou hrůzou z vody a ubrečeného miminka (i doma, ne jen v bazénu) stala matka, napojena na své dítě, matka která věří svému dítěti, věří sobě, pro kterou už voda není hrozba, potopení hlavy nerovná se boj o život a usměvavé, a dobře spící miminko. Plaváček pro mě byl nejlepší cesta. Nikdy tomuto klubu nepřestanu být vděčná, nikdy ho nepřestanu bránit. Našla jsem tam komunitu skvělých lidí, našla jsem sebe. Za mě velké DEKUJI a plaveme s vámi dál na vlně